Deset neziskových organizací napsalo dopis europoslancům, ve kterém je žádají, aby nehlasovali pro zákaz názvů veganských burgerů, sojových párků, steaků ze seitanu nebo brokolicových řízků.
Současně různé veganské a vegetariánské organizace brojí proti opravdovému masu. Například podle britské organizace sdružující malé podnikatele ve venkovských oblastech v poslední době přibývá útoků na řezníky a farmáře. Vedou je "terorističtí vegani", kteří živnostníkům vyhrožují a snaží se na internetu zničit jejich pověst.
Já osobně mám maso ráda. Ale vůbec mi nevadí, když je někdo vegetarián či vegan, ať už z jakýchkoli důvodů. Zkrátka maso jíst nechce či nemůže, tak jí něco jiného. Je to jeho volba, nikoho tím neomezuje. Dokonce bych řekla, že je rozvoj vegetariánství a veganství přínosný, protože se díky němu objevuje spousta nových zajímavých pokrmů, které s chutí občas ochutnám.
Ovšem absolutně nedokážu pochopit, proč někteří vegetariáni/vegani (samozřejmě vím, že zdaleka ne všichni) mají potřebu diktovat jejich přesvědčení i ostatním. Ostatně takové chování se stává čím dál větší módou. Lidé, kteří jsou přesvědčeni o tom, že právě jejich životní styl je ten správný, a tudíž ho mají převzít i ostatní, jsou často označováni za neomarxisty. Oni sami se hájí tím, že na rozdíl od zabedněnců vidí dál a uvědomují si důsledky. Úplně stejní jsou i ekologičtí aktivisté. Dokonce bych řekla, že jde o skupiny, které se ve velké míře prolínají. Jsou to zkrátka takoví ilumináti.
Problém je v tom, že žádná diktatura ani sociální inženýrství ještě nikdy nic dobrého nepřinesla. Žít a nechat žít, prohlásil kdysi slavný německý filosof Arthur Schopenhauer. Zmínění „veganští teroristi“ by tento výrok dost možná vzali za svůj s tím, že se právě tímto heslem máme řídit a nezabíjet zvířata pro maso. Jenže všichni víme, jaké hrůzy dokáže vyplodit třeba manipulativní výklad náboženských textů.